Probuzení z kĂłmatu, 09.07.2006, 00:50

Převalím se v posteli a hledám hodinky. Nemůžu je najít. Tak se jdu projít do kuchyně, kde leží můj telefon. Vrátím se do postele a koukám, že hodinky mám vedle sebe, ukazují osm deset, všude je tma a ticho. Vidím zmeškaná volání a zprávičky na skoro vybitém mobilu, že se o mě už víc jak 24 hodin doma strachují. Říkám si, že musím napsat. V tu chvíli mi zvoní telefon, nějaké cizí zahraniční číslo, vypnu ho. Nicméně si nedá pokoj a zvoní znovu. Zvednu to tedy a dovídám se, že mě nahání ambasáda ze Sydney, kterou zas nahání prý už pěknou dobu Medvěd. Moc to nechápu. Vždyť jsem posílala všem smsku (pravda z Aucklandu a ne z Dunedinu), že jsme v pořádku. Večer jsme si povídali s Danovými spolubydlícími. Zjistili jsme, že bohužel tu ještě není internet. Tak jsem se chtěla ozvat hned ráno, snad ze školy.

Po chvilce se probouzí i Dan. Divíme se, že je ještě tma, ale asi je to normální, je tu přece zima a to se rozednívá později. Nechce se nám z postele, protože v pokoji je celkem kosa, nicméně nakonec se přemluvíme. Jdeme si do kuchyně uvařit čaj a vymyslet, co vše dnes musíme zařídit. Najednou se ve dveřích objeví XY (zapomněli jsme jméno) v bundě a čepici, že prý si jde pro mléko a pak ke kamarádce na cornflaky. Ptáme se jí, kdy tu bude jako světlo. Ona nějak nechápe. Připadáme si, jak když mluvíme s marťanem. Ptám se, jestli s námi půjde na ten trh, o kterém jsme se večer bavili. Ona na to, že ten je jen v sobotu ráno. Podíváme se na sebe s Danem, nechápeme. Vždyť jo, snad deset není ještě tak pozdě! No a pak nám to cvakne. Prospali jsme přes 18 hodin. Hm, vítejte v realitě. Právě mi tedy došlo, proč jste všichni tak netrpěliví a proč byl telefon skoro mrtvý, i když večer ještě ukazoval půl baterky J. Docela mě to vzalo, začala jsem brečet a smát se zároveň a nešlo to zastavit.

Momentálně je půl druhé v noci, nic jsme nezařídili, samozřejmě! Jen jsme se byli na chvíli projít a koupit něco k snědku. Po cestě jsme potkali několik lidiček směřujících někam za zábavou, jeden nás celkem dlouho přemlouval, ať jdeme s ním, ale mi si jdeme lehnout. Abychom alespoň zítra vstali – ráno!!! ;-)

Komentáře: 8 »

  1. medvěd said,

    Červenec 9th, 2006 at 8:27

    Pěkně jsi nám nahnala strachu. Naštěstí pan Ambasador měl pochopení…
    Nechápal jsem proč jedniná zpráva co nám došla přišla babičce z Aucklandu. Hlavně, že jsme se domlouvali, že mě pošleš jednu SMS ze svého telefonu hned po přistání v Dunedinu a já uvědomím ostatní. Až Ty jedna Žirafko jednou uděláš něco, na čem jsme se domluvili, to bude slávy… ;-) . Jinak Tě všichni moc zdraví.

  2. Pozdrav od Vojtěcha said,

    Červenec 9th, 2006 at 9:04

    Kamčo,dobrý večer.U nás je neděle ráno 9:00 a právě jsem dočetl Tvůj popis cesty na NZ.Přejeme dobré zařízení podmínek na místě na celý pobyt a odpočinek po cestě.My včera cestovali po PRAZE.Ja nyní převážnou část dopoledne budu u PC,abych stihl vše potřebné pro firmu.Pusinku posílá táta a zdraví Renata

  3. Časová pásma said,

    Červenec 9th, 2006 at 9:22

    Kamčo,našel jsem pěknou mapku, časových pásem, aby jsme věděli,
    kolik je u Tebe právě hodin a mohli tak lépe dumat, do děláš:
    http://www.amadeus.net/home/worldtime/wtime_en.htm
    Ahoj táta

  4. Pondělní večer said,

    Červenec 10th, 2006 at 22:27

    Kamčo,dívám se,zda je něco nového z NZ.Zatím pozdravuji z horkého pondělního večera.Je zde právě 22:26,doma +28,2 a venku +25,5 Těším se docela do postýlky.U Vás již začíná den,tak ho užij.Táta VOJTĚCH

  5. Pozdrav z domova.. said,

    Červenec 11th, 2006 at 1:21

    Nase mila kocicko.. Posilame ti s Honzikem moc pozdravu a pusinek.. Pred chvili jsme dorazili domu z prace a konecne jsme se dostali k precteni tvych zprav.. Moc nas to potesilo. Hlavne, ze jste v poradku. Meli jsme opravdu veliky strach. Prave premyslime co asi delate a kolik mate hodin. My se chystame do postele a vy budete za chvilku obedvat. Doufame, ze jste si sehnali uz neco k jidlu. Po tom caji a susence v letadle musite mit asi velky hlad. Tak vam prejeme dobrou chut a at se vam dari.. Tesime se az se nam zase ozves. Veeelkou pusu posila mamca a Honzik a taky babicka Humpolcova =)

  6. PS od brasule said,

    Červenec 11th, 2006 at 1:29

    Zdar segra. Tak ja se dneska vratil z toho roadtripu.. Tedy vraceli sme se uz v sobotu a neverila bys co se stalo.. Posledni den, posledni skok a osm stehu na holeni =) No poslu ti fotku to budes koukat.. Mamka malem omdlela, kdyz to videla.. Ale jinak to byla pohodicka.. kupovali sme si hovezi bifteky a grilovali si je k veceri.. A pres den jezdili.. Samy velky veci.. Pokazdy kdyz sme nekam prijeli tak sme si rikali, ze to je velky a pokazdy dalsi lokace byla jeste vetsi.. Skakal sem jeden takovej gap kterej uz vypada jako Kanadskej North Shore tak sem z toho mel radost.. No a ten samej den (posledni) sme sli skaka 7 metrovou lavici do zatacky s najezdem jako je ucko ve Vsenorech.. Uz na odrazu mi ustriklo predni kolo, takze sem sel hned z pedalu ven. dopadl sem na kolo ale dost nestastne.. Bylo to na siti.. Nastesti mi to nehnisa a uz je to v pohode. Takze se nemuzu dockat az zas vyrazim na bike.. Dneska sem byl pet hodin v praci a uz jsem konecne udelal vsechno ostatni, takze mi zbyl cas na management (bo jak se to pise).. Je to naprosto sileny a neprehledny, ale myslim ze to zvladnu. Jenom to bude chvilku trvat.. Jirka mi s tim dneska pomahal.. No nic, sem utahanej tak jdu chrupkat.. Mejte se tam fain a uzivejte, tak exoticky zeme jakou Zeland urcite je, jak jen to pujde =) Packo a pusa..

  7. Kamca said,

    Červenec 11th, 2006 at 8:26

    Ahojda vsici! jsem rada, ze ctete vzkazy a take pisete komentare. Bohuzel nemam moc casu ted neco sepisovat. Mam tu silene moc zarizovani a litani kolem. Dnes jsem konecne ulozila ten balik penez do banky, takze se citim bezpecneji :-) . Mejte se pekne a muzete se tesit na dalsi vypraveni, jen si na to musim najit trochu casu.

  8. Pozdrav ze Staré Boleslavi said,

    Červenec 12th, 2006 at 16:49

    Kamčo, pracuji v kanceláři a vzpomněl jsem si. Babičce KOPRNICKÉ jsem včera dopoledne dal vytištěné celé Tvé story, což jí velmi potěšilo. Po dlouhé době mám od včera obsazení vozů 100 % a jsem si půjčil další vůz od mamči, čím využití vozů stoupnulo na 105,56 % Sám jezdím předváděcím modelem FORD FOCUS z FORDU MĚLNĂŤK. Pusinku posílá táta SB

RSS feed for comments on this post · TrackBack URL

Post a Comment