Kamila Koprnická

Tímto bych ráda vyjádřila veliké poděkování nejlepší ženě mého života, mojí milované mamince, která odešla 21.11.2006.

Mamince, Kamila Koprnická, 26.11.2006

Letím proti času, nad mraky a blízko tebe,
letím proti času, ale čas vrátit nedokážu.

Dala bych i několik let života, abych tě mohla zachránit
a bránit tě proti všemu, proti všem.
Proti všem zlým náhodám,
proti nefér osudu, který ti byl předepsán.

Tys byla ta nejlepší maminka na světě,
ta nejhodnější a vždycky jen pro nás dýchající.

Já vím, žes to neměla v životě lehké,
občas to vypadalo, že za každý dobrý skutek,
musíme být po zásluze potrestáni.

Já vím, žes to neměla v životě lehké,
ale tys bojovala, bojovala ze všech sil
a vždy věřila v dobro v lidech
věřila ve spravedlnost a lásku.

Tys byla naše víla.
Vždy, když někdo potřeboval pomoci,
byla jsi tu ty, byla jsi tu pro všechny.
Dobrá víla, sluníčko.

Kolika lidem jsi v životě pomohla,
proč nemohl někdo pomoci tobě?!
Je tohle vůbec pravda, nebo jen zlý sen,
ze kterého se ráno probudíme?

Letím proti času, nad mraky a blízko tebe,
letím proti času, ale čas vrátit nedokážu.

Život je krásný, překrásný,
vede nás po cestě do neznáma.
Po cestě jež nemá konce.
Po cestě ke které máme mapu,
každý má mapu,
mapu ve svém srdci.
Čím více se srdcem řídíme,
tím plnější život žijeme.
Čím více se srdcem řídíme,
tím lepší lidé budeme.

Stojíme tu všichni, stojíme při tobě.
Stojíme při tobě a víme, že se máš teÄŹ nejlépe.
Nejlépe z nás, neboť tě už nic netrápí
a užíváš si s anděly.
Stojíme tu všichni, stojíme při tobě.
Stojíme při tobě a děkujeme, mockrát ti děkujeme.

Letím proti času, nad mraky a blízko tebe,
letím proti času, ale čas vrátit nedokážu.

Nedokážu, ač bych si to tolik přála.
Přála bych si, aby jsi tu s námi stála.

Život je takový, jak bych to jen řekla,
život je takový, těžký.
Těžký a krásný, i když někdy krutý.

I když je krutý, stejně je krásný.
Já vím, že tímto dnem nic nekončí,
já vím, že tímto dnem vše pokračuje.
I když bez tebe a přeci s tebou.

Letím proti času, nad mraky a blízko tebe,
letím proti času, ale čas vrátit nedokážu.

Nedokážu, ač bych si to tolik přála.
Přála bych si, aby jsi tu s námi stála.

Milujeme tě, mami.
Maminko naše jediná, tys nám ukázala cestu,
cestu která je z růží a trní.
Z růží které voní,
z trní které píchá.

Život je krásný a přece bolí.
Osud je předepsán, ale my ho formujeme,
formujeme tím, jaké volby volíme a jaké činy činíme.
My se nikdy nevzdáme. Nikdy.

Maminko!
My slibujeme, že naplníme všechna tvoje očekávání.
My slibujeme, že budeme vždy stát při sobě,
s tebou v srdci a s hlavou na správném místě.
Budeme žít podle toho, jak jsi nás vychovala,
budeme bojovat a milovat,
poctivě, s úctou a hrdostí,
s láskou pro všechny a vírou v sebe.
My slibujeme, že dobří lidé budeme.

Letíme proti času, nad mraky a blízko tebe,
letíme proti času, ale čas vrátit nedokážeme.