27. 8. 2006 10:59 (Bikes, Nový Zéland)
Samuel Hill je mistr světa DH. Stříbro si odváží Greg Minnaar, bronz Nathan Rennie. Naši kluci nadšením zrovna nejásali, vtlačit se do vytoužené desítky se jim letos nepodařilo: Filip Polc 14., Majkl Mároši 26. a Adam Vágner nakonec 29. Přesto myslím, že si zaslouží obdiv.
25. 8. 2006 17:17 (Bikes, Nový Zéland)
MICHAL PROKOP se stal mistrem světa ve fourcrossu!
Přečíst celý příspěvek »
23. 8. 2006 17:31 (Bikes, Nový Zéland)
Mistrovství světa horských kol na Novém Zélandu se rozjelo plnou parou. Pondělní podvečer uvítal jezdce a jejich technický doprovod Maorský ceremoniál. Tuto zřejmě úžasnou podívanou jsem bohužel i přes pozvání propásla, neboť do Rotorui odlétám až dnes 24.8. v pravé poledne. Mezitím, co já psala testy na Jižním ostrově v Dunedinu, Rotorua žila naplno prvními bikovými tréninky a ostrými závody. Za zmínku stojí triumf v kategorii cross-country žen do 23 let, kde zlato a stříbro připadlo suverénním Číňankám. Tereza Huříková si vyjela při svém premiérovém startu v této kategorii smolné, přesto pěkné čtvrté místo. Gratulujeme. Nicméně, vás stejně asi nejvíce zajímá, jak dopadla kvalifikace 4x a zkušební jízdy DH. Přečíst celý příspěvek »
13. 8. 2006 8:29 (Nový Zéland, Tramping)
Dnes už tomu je přes 14 dní, co jsem se vypravila s tramping klubem na výlet zvaný Bush Ball, neboli „ples v buši“, avizovaný jako nejlepší akce sezĂłny 
s veselým mottem: „There is too much tramping in this drinking club.“
Přečíst celý příspěvek »
3. 8. 2006 11:40 (Nový Zéland)
Sobotní ráno jsme se jako obvykle vypravili na trh. Počasí se honilo, především vítr nám dokazoval, kdo je tady pánem, hnal mraky po obloze jako splašené. Naštěstí i sluníčko bojovalo o své postavení a tak tu a tam osvítilo tržiště svými paprsky. Byla jsem ráda, že se podařily nějaké snímky, které můžete vidět v minulém příspěvku. Kvůli fotkám jsem chtěla na trhu zůstat o něco déle než kluci, a tak jsem nebyla u toho zajímavého „náhodného“ setkání. Když mluvím o náhodách, já si občas myslím, že ty náhody musí snad někdo řídit… alespoň mám mnohdy takový pocit. Přečíst celý příspěvek »
24. 7. 2006 14:13 (Nový Zéland)
Každé sobotní dopoledne se místní parkoviště blízko vlakového nádraží promění v kouzelné tržiště. Do Dunedinu se sjíždí farmáři z celého Otaga, aby nabídli plody své každodenní práce. Můžete si zde koupit výborná jablíčka asi pěti odrůd, všemožnou zeleninu, sýry, olivy a panenský olej, medové potěšení či domácí marmeládu, česnekovo-ořechovou pastu a spoustu dalšího.
Přečíst celý příspěvek »
16. 7. 2006 11:05 (Nový Zéland)
Za zvuku kytary a zpěvu mých nových přátel sedím v kuchyni a přemýšlím o prvním týdnu stráveném v Dunedinu. V troubě se pečou brambory a jehněčí, které jsme ráno koupili na trhu. Dnes večer vaří Jonas (Němec), jeden z mých spolubydlících, který kromě přípravy večeře stíhá improvizovat na kytaru. V jam session mu pomáhá Martin, náš moc milý německý soused, který se u nás čas od času zastaví. Jack (Američan), druhý „flatmate“, tu momentálně není, zřejmě se někde potuluje po pláži, alespoň to byl jeho plán, spát v jeskyni s dalšími kiwíky či Amíky. Původně jsem chtěla jít s nimi, ale nakonec jsem zůstala doma. Přece jenom je tam přes noc dost zima a hlavně jsem se konečně chtěla dostat k napsání těchto řádek.
Přečíst celý příspěvek »
9. 7. 2006 5:59 (Nový Zéland)
Převalím se v posteli a hledám hodinky. Nemůžu je najít. Tak se jdu projít do kuchyně, kde leží můj telefon. Vrátím se do postele a koukám, že hodinky mám vedle sebe, ukazují osm deset, všude je tma a ticho. Vidím zmeškaná volání a zprávičky na skoro vybitém mobilu, že se o mě už víc jak 24 hodin doma strachují. Říkám si, že musím napsat. V tu chvíli mi zvoní telefon, nějaké cizí zahraniční číslo, vypnu ho. Nicméně si nedá pokoj a zvoní znovu. Zvednu to tedy a dovídám se, že mě nahání ambasáda ze Sydney, kterou zas nahání prý už pěknou dobu Medvěd. Moc to nechápu. Vždyť jsem posílala všem smsku (pravda z Aucklandu a ne z Dunedinu), že jsme v pořádku. Večer jsme si povídali s Danovými spolubydlícími. Zjistili jsme, že bohužel tu ještě není internet. Tak jsem se chtěla ozvat hned ráno, snad ze školy. Přečíst celý příspěvek »
9. 7. 2006 5:52 (Nový Zéland)
Tak jsme na místě. Právě odbila druhá hodina ranní místního času (v Čechách je pro informaci o 10 hodin méně, tj. 16:00 odpoledne). Sedím v Danově posteli, protože byl tak hodný a nechá mě v ní přespat. Nemám totiž ještě dořešené bydlení, on naštěstí ano! Přijal nabídku univerzity a měl tak připravené klíče k univerzitnímu bytu, kam jsme nakonec dorazili asi na desátou večer. Nejprve jsme nakoukli přes okno, neboť na zaklepání nikdo nereagoval. Na pohovce seděla osoba zahalená v bundě a kapuci, byla to XY. Proč se klepala v péřovce jsme pochopili ihned po vstupu. V baráku není sice teploměr, ale zkušeným Jinonickým odhadem počítám, že víc jak 14 °C tu nebude. Navíc tu asi neznají centrální vytápění, takže se v každém pokoji bude topit zvlášť. Právě mi došlo, proč Karel s poťouchlým výrazem ve tváři říkal, že tepla se bát nemusím. Nicméně bych se ráda krátce vrátila k mé přípravě a naší dlouhé cestě za vysněným Zélandem.
Přečíst celý příspěvek »
22. 4. 2006 23:30 (Cestování s Žirafkou, Nový Zéland)
Tento článek zatím připravuji. Za nedlouho se dozvíte, jak jsem se dostala k cestě na Nový Zéland, co bylo potřeba zařídit zde z ČR a co mě ještě čeká. Fáze příprav je náročná. Doufám, že nakonec vše dobře dopadne a budu se moci v klidu 30. června vydat na Ruzyňské letiště.