Kamila Koprnická

Nedělní vystoupení afrických tanců v botanické zahradě jsme si moc užili. Po nás následovaly břišní tanečnice a pacifické natřásání.

Tenhle výlet byl opravdu promočený … vyprávění přijde později

Jednoho pátečního rána, 8:52, mi usmívající se Till zaklepal na okno. Vyskočila jsem tedy z postele a šla zjistit, co měl na srdci. Prý zda nepojedu na denní výlet vlakem do Middlemarch – odjezd z nádraží 9:30, poloviční cena na kupĂłn z univerzitního časopisu, dvě jízdenky za cenu jedné $75 (super trhák ). Přišlo mi to jako dobrý vtip, a protože jsem měla akorát po dvou zkouškách a nic moc v plánu (až na večerní odjezd na třídenní trampování), rozhodla jsem se s ním vyrazit. Přečíst celý příspěvek »

Nedělní odpoledne 8. října patřilo výletu na nedaleký kopec Mt. Cargill. Hlavním cílem naší party byl společný piknik na čerstvém vzduchu a samozřejmě dosažení vrcholu, který se vypíná 676 metrů nad hladinou moře a nabízí okouzlující výhled na celý Dunedin, Otago penisulu, záliv i široké okolí. Přečíst celý příspěvek »

V sobotu 07. října jsem se s tramping clubem vydala na dlouhatánskou Long Beach. Tahle pláž je výborným místem pro spoustu rekreačních aktivit. Z Dunedinu se sem dostanete nejlépe autem, cesta trvá přibližně půl hodinky a nabízí několik pěkných výhledů na Otago Peninsulu, přístav Port Chalmers či pastviny jak jinak než s ovcemi. Přečíst celý příspěvek »

Už to bude více než měsíc, co jsem se v tramping klubu potkala s milou holčinou Jolien, která právě tehdy dorazila z Amsterdamu na několikaměsíční internship v místních laboratořích. Bloumala nad mapou, kam by se tak o víkendu vypravila. Dala jsem se s ní do řeči a pozvala ji na čaj. Hned druhý den jsme společně vyrazily na menší cyklo-výlet po okolí Dunedinu, což nás moc bavilo. Od té doby jsme dobré kamarádky a podnikáme spoustu praštěností. No a právě jedna taková ztřeštěnost byla i výprava do Eyre Mountains. Joli přišla s plánem vyrazit s partou lidí z tramping klubu na víkendový prý „easy“ (lehký) turistický výlet, a tak jsem řekla, že do toho jdu také. Přečíst celý příspěvek »

V Dunedinu zavládlo typické zélandské jaro. Člověk nikdy neví, s jakou se ráno probudí. Počasí se mění neuvěřitelně rychle. Chvílemi fouká teplý, jindy zase studený vítr. Teplota kolísá odhadem mezi deseti až dvaceti stupni celsia. Jeden den je obloha nádherně modrá, avšak plná bílých mráčků, skrze které prosvítají paprsky hřejivého slunce. Druhý den se naopak zatáhne tak, že se vám ani nechce z postele. Fotoalbum nabízí krátkou elektronickou procházku prosluněným Campusem a místní překrásnou botanickou zahradou, která doslova září všemi barvami.

Tak a je to tady. Konečně jsem si našla volné odpoledne na selekci a úpravu fotek z mého skvělého prázdninového týdne v Rotorue. Nebylo to zrovna jednoduché, neboť záběrů se nashromáždilo víc než dost, a to především díky dárkovému balíčku, který byl připraven organizátory MTB mistrovství světa jako sladká odměna pro pracovitá média. Tato horká nabídka zahrnovala zřejmě veškeré turistické atrakce, které je v Rotorue možné vyzkoušet: od prožití maorského večera, přes návštěvu místních geotermálních parků, po výlet helikoptérou k stále aktivní sopce White Island v zálivu Bay of Plenty. Velká část z nabízených atrakcí byla FOC, jinými slovy zadara , a tak jsem se na pár dní stala doslova profesionálním turistou. Přečíst celý příspěvek »

Mistrovství světa horských kol 2006 je už několik dní definitivně za námi, medaile byly rozdány, závodníci odlétli do svých rodných zemí, hora Ngongotaha zaslouženě odpočívá a hojí rány po asi nejrušnějším týdnu ve svém jinak poklidném životě. Já jsem zase zpět na jihu v Dunedinu a vzpomínám na úžasných deset dní v Rotorue. Po týdnu pocení při pilném studiu jsem si konečně našla chvilku povyprávět o jednom z mých nejlepších bikových zážitků, které se vyrovnají i ježdění na naší oblíbené Gardě v Itálii.

Přečíst celý příspěvek »

Samuel Hill je mistr světa DH. Stříbro si odváží Greg Minnaar, bronz Nathan Rennie. Naši kluci nadšením zrovna nejásali, vtlačit se do vytoužené desítky se jim letos nepodařilo: Filip Polc 14., Majkl Mároši 26. a Adam Vágner nakonec 29. Přesto myslím, že si zaslouží obdiv.

Přečíst celý příspěvek »